Dopisy
Martina Flasarová nám přináší poněkud netradiční příběh z časů, kdy se psalo ještě pěkně staromódně perem na papír a o něčem, jako jsou maily či esemesky, se nám ještě dlouho nemohlo ani zdát. Lásky na život a… nu ano, na smrt tady ovšem byly a jsou odjakživa.
1.
Má
drahá přítelkyně, dneska byl velmi krásný den, po dlouhých
mrazech jsme se konečně dočkali sluníčka. Napadlo mě, že bych
Vás mohl pozvat na krátkou procházku.
Vážený
pane, sice dnes bylo krásné počasí, ale Vaši nabídku na krátkou
procházku opravdu nepřijmu. Neznám Vás, takže ne.
Drahá
přítelkyně, jak je možné, že mne neznáte? Setkali jsme se
přece na plese sv. Valentýna u madam D.! Stála jste tam v hloučku
svých přítelkyň a svým zrakem jste spočinula na mé tváři a
Vaším obličejem prolétl letmý úsměv....
Vážený
pane, tak to se určitě mýlíte! Takový nesmysl, že bych se
dívala zrovna na Vás! A navíc si Vás nepamatuji. A nepište mi.
Ale
drahá přítelkyně, ještě jste mi pokynula hlavou, že mě
zdravíte! A já Vám odpověděl!
Pane,
ještě jedna taková nehorázná lež a počítejte s tím, že
se u Vás objeví muži z četnické stanice! Takhle si
vymýšlet, to je opravdu vrchol!
Milá
přítelkyně, z hloubi srdce se Vám omlouvám. Špatně jsem
pochopil Váš láskyplný pohled, který jsem na večírku zachytil.
Chtěl jsem se Vám představit, uklonit se a políbit Vám Vaši
něžnou ručku.
Tak
Vy si nedáte pokoj! Nebudu Vám neustále opakovat, že mi nemáte
psát. Navíc mi děláte neslušné návrhy! Vyprošuji si takové
jednání.
Ale,
madam, copak Vy nemáte ráda, když Vám někdo napíše krásná
slova?
Vážený
pane, tohle na mě opravdu nezkoušejte! Krásná slova vypadají
naprosto jinak, než si představujete Vy!
Drahá
přítelkyně, prosím, poučte mne! Jak mají vypadat ta krásná
slova dle Vás?
To
snad ne!
Ale,
přítelkyně nejdražší, moc toho po Vás nechci, jen větu nebo
dvě...
Hulváte!
Několikrát jsem Vás žádala, abyste mi už nepsal! A už vůbec
ne tímto stylem.
2.
Drahá
přítelkyně, dnes jsem měl velmi zvláštní návštěvu.
Předpokládám, že víte koho. Ano, byla jste tak šlechetná, že
se mi dnes u dveří objevili pánové z četnictva. To jsem
opravdu nečekal, že toho budete schopná! Jsem zklamán a
nešťasten.
Vážený
pane, Vy se divíte? Není možná. Několikrát jsem Vás varovala,
že mi nemáte psát, a vůbec jste mě neposlechl. Doufám, že Vám
četníci řádně domluvili, abyste neobtěžoval počestnou ženu,
jako jsem já.
Nejdražší,
s pány četníky jsem si příjemně povykládal, nabídl jsem
jim kávu a výborné koláčky, které pekla má hospodyně. Po
hodině se zvedli a ještě mě pozvali na návštěvu k nim na
stanici. Vaši stížnost stáhli.
Tak
to už je opravdu vrchol! Budu to hnát mnohem výš, klidně na
ministerstvo spravedlnosti!
Ale,
přítelkyně, už se tolik nehněvejte a zapomeňte na naše
neshody. Nejsem vůbec rád, když se tak rozčilujete a vůbec Vám
to nesluší!
Už
zase začínáte? Vám varování evidentně nestačilo. Zabrání
Vám vůbec někdo, abyste mi psal takové dopisy?
Obávám
se, drahá přítelkyně, že nikdo. Možná tak smrt. Ale nebojte
se, přítelkyně, umřít ještě nehodlám. Jak jste se jinak celý
den měla?
Vážený
pane, Vy se mne ptáte, jak jsem se měla celý den? Víte, jak jsem
se měla? Přemýšlela jsem o Vás a o Vaší troufalosti a o tom,
jak Vám zakázat, abyste mi dále psal.
Přítelkyně,
Vy jste o mně přemýšlela? Jsem poctěn a mé srdce se tetelí
blahem, že na mě myslíte.
Vy
si hrajete se slovíčky, vážený pane. Jste neodbytný.
Ano
a také trpělivý a jednoho dne se dočkám. Dočkám se toho, že
se s Vámi konečně osobně setkám a nabídnu Vám krásnou
kytici růží.
Tak
to si, pane, nedělejte přílišné naděje. Tak hluboce se
nesnížím, abych se s Vámi kdy setkala. Sbohem.
3.
Včera
se mi, drahá přítelkyně, zdálo, že Vás držím v náručí a
vroucně Vás líbám. Splňte mi tento sen, má lásko, budu ten
nejšťastnější muž.
Asi
se, vážený pane, domníváte, že mě Vaše sny dojaly. Jste na
omylu. Mám jiné a závažnější problémy, které mají určitě
přednost před Vaším, nu řekněme, chtíčem. Doufám a pevně
věřím, že Vaše sny byly jen pouhopouhou noční můrou.
Ale,
drahá přítelkyně, jste velmi krutá. Přece víte, jak nesmírně
Vás miluji, a trhá mi srdce, když musím číst Vaše rozhořčené
dopisy. Mohu Vás jen ujistit, nejmilejší, že mé sny nebudou
nikdy noční můrou, když v nich budete Vy.
Musím
se zmínit, že se za mnou stavil můj dávný přítel a pověděl
mi, že Vás viděl u paní D. s jistým mužem, panem K. z L.!
Co mi to děláte? Dávejte si na něj pozor, ten pán je velmi
nebezpečný!
No
vida, tak dokonce už máte i svoje špehy. A vůbec, co je Vám po
tom, kde a s kým se scházím? To je jen moje vlastní soukromá
záležitost. Říkám Vám to naposledy, pane, opovažte se mi ještě
někdy napsat takovou nehoráznost!
Drahá
přítelkyně, berte mé varování vážně! Pan K. z L. je
opravdu nebezpečný. Za prvé se o něm říká, že několik mužů
po jeho rvačkách přestalo chodit a jeden dokonce přišel o rozum!
Za druhé, ten pán je známý svou přelétavostí a nerad bych, aby
zrovna Vám zlomil srdce.
Vážený
pane, nemusíte mne varovat. Jsem dospělá a soběstačná žena,
nemusíte mi připomínat, na co si mám dávat pozor!
4.
Milovaná
přítelkyně, opět jsem se doslechl, že jste měla dostaveníčko
s panem K. z L.! Buďte, prosím, opatrná! Neberte mé
varování na lehkou váhu, myslím to s Vámi upřímně.
Vážený
pane, nevím, kde berete tu drzost, abyste mi říkal, co mám a co
nemám dělat! Pan K. z L. je velice příjemný muž z lepší
společnosti a ví, jak udělat ženu šťastnou. To byste Vy, vážený
pane, neuměl.
Tak neuměl? Kde se ve
Vás bere ta jistota, že neumím obšťastnit ženu? Mám dost
zkušeností, abych udělal šťastnou i Vás, drahá přítelkyně.
Kdybyste mi dala příležitost, rád Vám to předvedu.
To
jste mne vážně dostal, pane, ale pochybuji, že byste to dokázal.
Pan K. z L. je k ženě velmi pozorný. A příležitost?
Vážený pane, tohle už na mne nezkoušejte, víte moc dobře, co
si o Vás myslím.
Odpusťte,
drahá přítelkyně. Jsem velice zarmoucen, že jste dala přednost
tomuto... gentlemanovi přede mnou. Tolik jsem doufal ve Vaši
lásku...
Pane,
jak dlouho mi ještě budete psát takové dopisy? S mou
náklonností k Vám prostě nepočítejte. Již několikrát
jsem Vás upozorňovala, že o Vás nemám žádný zájem.
5.
Drahá
přítelkyně, jsem raněn. Dovolte mi, paní mého srdce, abych Vás
potkal na rohu Vašeho domu. Dovolte mi, abych na Vás mohl
pohlédnout jen koutkem oka, ale na živou a skutečnou, ne jen
na obrázku.
Pane,
už jsem Vám jednou napsala, že si nepřeji, abyste mě takto
urážel! V případě, že bych se s Vámi někdy chtěla
setkat, pochybuji, že k tomu ovšem někdy dojde, si schůzku
určím sama. Respektujte to laskavě.
Uvedla
jste mě do rozpaků, drahá přítelkyně, zřejmě si
neuvědomujete, že tady jsem mužem já a Vy jste žena!? Madam,
urazil jsem se. Doufám, že ve Vašem příštím dopise bude
následovat omluva.
Ó,
jak namyšlená slova. To Vy si uvědomte, že je začátek 20.
století a pravidlo já jsem muž, pán tvorstva, a ty, ženo, budeš
poslouchat, už dávno neplatí! A omlouvat se? Vám? Jak směšné.
Tomu se mohu jen smát. Cha, cha, cha.
A
co Vaše malá přítelkyně, slečna S.? slyšela jsem, že Vás
nesmírně miluje a je na Vás neskonale závislá. Radím Vám, té
se držte. Její otec je velice vlivný a mohl by Vás dostat do
zdejší společnosti.
Drahá
přítelkyně, ano, slečna S. je velmi okouzlující mladá dáma
s neutuchajícím sexuálním... zájmem. Její vnadná postava
je opravdu k zulíbání a láká k mnoha představám.
Ano, je také pravda, že její otec je vlivný a bohatý člověk
s vysokým postavením, ale, nejdražší poklade, věřte, že
slečna S. je oproti Vám jen pozlátko. Za to Vy jste nádherná,
překrásná a stálá jako hvězdy na obloze, které ve tmě jen
září a svítí na cestu smutným poutníkům…
Tak
z Vás se stal dokonce i básník? Tleskám Vám, pane. Ale
nemyslete si, vážený, že Vám po těchto sladkých větách
skočím do náruče. To se opět mýlíte.
Milovaný poklade, Vy
mě milujete! Cítím to z Vašich posledních vět! Jsem
hluboce dojat a cítím, že se mi přibližujete každým dnem.
Na
to opravdu nemám co odpovědět.
6.
Vážený
pane, máte nějaké další informace o K. z L.? Obávám se,
že jeho vztah k ženám není takový, jak jsem Vám psala!
Nejdražší,
Vy mi píšete! Nemůžu tomu uvěřit! Můj poklade, mějte na
paměti, že pan K. z L. je opravdu nebezpečný. Doneslo se mi,
že způsobil smrt jedné mladé dívky – dívka byla před smrtí
znásilněna. Miluji Vás z celého srdce, záleží mi na Vás
a mám o Vás neskutečný strach. Prosím o setkání s Vámi!
Je to téměř rok, co jsme se neviděli...
Vážený
pane, děkuji za odpověď. O té nešťastnici jsem již slyšela,
ale její smrt v žádném případě nezpůsobil K. z L.,
ale její manžel. A setkání s Vámi? Pane, již rok Vás
odkazuji do patřičných mezí, ale vy jste pořád stejný! Už
jste měl dávno pochopit, že moje srdce nikdy nezískáte!
Přítelkyně
mého života! Prosím, odpusťte mi má hříšná slova, ale chci
Vás! Toužím po Vás, chci se Vás dotýkat, prozkoumávat
nezmapovaná území Vašeho těla, dotýkat se Vašich nádherných
ňader, boků, Vašeho klína... Milovat Vás až k vrcholu
lásky... Madam, neodmítejte mě, úpěnlivě Vás prosím o
setkání!
Pane,
jsem rozhořčena! Ale, jak chcete. Příští
týden bude ples sv. Valentýna. Budu tam. Pokud chcete, přijďte.
7.
Drahá
přítelkyně, jsem zklamán. Byl jsem na plese, ale Vy jste tam
nebyla!!! Jak si to mám vysvětlit? Vysmíváte se mi? Tropíte si
ze mne jen blázny! Tolik jsem se na Vás těšil, že Vás konečně
uvidím, a Vy jste se z toho zase vyvlékla. Odepište mi,
prosím!
Nu
tak, proč se mi neozýváte? Zlobíte se? Prosím, aspoň řádku!
Co
s Vámi je? Jste nemocná? Drahá přítelkyně, mám o Vás
strach!
Vážený
pane G., s lítostí Vám musím oznámit, že madam T. byla
panem K. z L. zavražděna. Rozloučení s naší drahou
zesnulou se koná tuto sobotu. S pozdravem paní D.
Žádné komentáře:
Okomentovat